Abych všechny uvedla do děje:
- Jízdenku do Lausanne jsem musela koupit dvakrát (respektive tatínek), protože ačkoli jsem to milionkrát kontrolovala nejen na letišti, doma a i těsně po vyjetí z domu před odjezdem, zvládla jsem si koupit jízdenku na špatné datum (naštěstí bylo v busu místo, takže to akorát stálo víc peněz a pár nepříjemných komentářů od spolucestujících o zdržování autobusu - ano, rozplakala jsme se dřív než jsme vyjeli z Florence). Nicméně protože cestuji z východní Evropy, kde je všechno levné a zastaralé, vypadá to, že Švýcarsko nad pár franky mávne rukou a proplatí mi úplně všechno!
- Abych svoje spolucestující zvládla dokonale přesvědčit o své neschopnosti, při vystupování z autobusu jsem se rozplácla, rozbila si loket a koleno a mám dvě krásné nové jizvy.
- Ve francouzské části Švýcarska se člověk opravdu domluví leda tak francouzsky (jsem si potřebovala ověřit, že francouzsky se opravdu píše malé "f" a druhý odkaz, který mi google vyplivl, byl na Andrejku!), při hodně štěstí anglicky. Takže než jsem se dostala z nádraží do hotelu (cca 100 m), trvalo mi to téměř hodinu a půl. Ale co jsem se pak dověděla, tak jsem měla jenom smůlu - Švýcarové jsou jazykově zdatní. No mám ji asi pořád, obzvlášť v menze. Snědla jsem kus koně.
- Když se ve článku píše, že se pracuje s in vivo modelem, tak to opravu znamená, že to bude živé. To jen tak na okraj. Mě to třeba překvapilo, když jsem první den dostala vejce, v něm kuřecí embryo, co na mě koukalo a šťouchalo do mě pařátkem. Ale o tom až někdy jindy, to je na dlouho.
- Když dostanete před příjezdem milion emailů o tom, jak jsou Švýcaři čistotní, úzkostliví na ubytování a nemáte se chovat jako prasata a máte uklízet, nečekejte, že přijedete na kolej a bude tam čisto. S Elise (moc milá slečna z Francie - asi jediný člověk, se kterým se tady opravdu bavím a dokonce dobrovolně) jsme strávily krásných pět hodin drhnutím kuchyně a vyhazováním věcí z ledničky, které tam otevřené stály i tři roky (divím se, že neutekly; nožiček měly spoustu). A vůbec všechno je tu sticky. Až tak moc, že nemůžu sedět na své židli v pokoji, protože bych se od ní pravděpodobně už nikdy neodlepila. A umýt se mi ji zatím nepodařilo.
- Írán je bezpečná země a ideální destinace na dovolenou. Perské jídlo bylo zážitek; doteď jsem nezjistila, jazyk kterého zvířete jsem snědla.
- Otvírak na konzervy je v mých rukou nebezpečná zbraň. Naštěstí mi už byl zabaven, tudíž jsem stihla ublížit pouze sobě. Škoda, že mi foťák nezaostří, vypadá to opravdu nechutně. Ale od minulé soboty se to už podstatně zlepšilo, minimálně to není černé a neteče z toho hnis proudem. Dneska se mi dokonce i podařilo palec v laborce použít a ustřihnout parafilm. Všeobecně však musím poznamenat, že pro člověka-praváka je ztráta palce na pravé ruce (i když já mám teda ruce levé obě) poměrně nepříjemná záležitost.
- Švýcarsko je drahá země (kromě zmrzliny Ben & Jerry's; ta je drahá asi jako u nás). Nejvíc mě to zasáhlo při kupování lístku na Harryho (ale je fakt, že v ceně (500 korun) byly i 3D brýle). Nicméně kino s Američany je priceless. Mají rádi Emmu Watson. Dověděla jsem se, co všechno by s ní chtěli dělat. Ale publikovatelné to není. A vůbec je kino najednou takové hodně interaktivní.
Žádné komentáře:
Okomentovat